Účastníci brněnského koncertu budou cestovat v čase do 90. let minulého století, do období kolem vydání třetí řadové desky Dunaje Dudlay. Typicky temné tóny kapely, která při svém vzniku čerpala z bigbeatu, minimalismu a punku, nyní obohatí dvacetiletá hudební a životní zkušenost všech jejích členů od Václavkova šamanského a meditativního přístupu k hudbě, přes Ostřanského vášeň pro elektroniku, kterou si ke kytaře osvojil jako další hudební nástroj, až po syrovou univerzálnost bubenického umění Pavla Koudelky (Bubenické slety, Led Zeppelin Revival, Kucharski, Zesilovači, Boo, Mňága a Žďorp). Pěvecké party předčasně zesnulého Jirky Kolšovského převezmou všichni členové kapely.

První fáze znovuzrození Dunaje proběhla už v roce 2015, kdy se Josef Ostřanský a Vladimír Václavek sešli u projektu Dunajská vlna. Společně s bubenicí Michaelou Antalovou nahráli album Jednou, v němž se vrátili ke všem řadovým deskám druhého dunajského období (1992–1998): Rosol (1991), Dudlay (1993), Dunaj IV. (1994), Pustit musíš (1995) a La La Lai (1996). Na koncertech ji pak střídal Dano Šoltis (Vertigo, MaBaSo, minus123minut).

V roce 2018 přišel David Butula s dokumentárním projektem Dunaj vědomí, který pomohl vzkřísit a uskutečnit dávný sen kapely o putování po řece Dunaj od pramene k deltě. Budoucí dokument měl být mimo jiné „dokončením příběhu přetrženého předčasnou smrtí, poodhalením tajemství, smířením. Měl se stát metaforou pro příběh Dunaje a v jistém smyslu i vyprovázením zesnulého a ztraceného zpěváka Kolšovského na druhý břeh.“ Plavba po Dunaji se díky crowdfundingu opravdu uskutečnila a byla završena koncertem kapely na kultovním festivalu Banát, který se konal symbolicky přesně dvacet let po úmrtí Jiřího Kolšovského (17.8.2018). Trojice hudebníků našla znovu chemii, která je dříve spojovala, přeskočila jiskra a skupina se rozhodla obnovit činnost.

Skupina Dunaj vznikla v roce 1986 a od té doby jí prošla celá plejáda vynikajících muzikantů. Především to byl Jirka Kolšovský, frontman a tvář Dunaje s nezaměnitelným vřeštivým hlasem, Pavel Fajt a Iva Bittová, Pavel Richter, Zdeněk Plachý nebo Václav Bartoš. Každý zvlášť a všichni dohromady psali naše nejlepší hudební dějiny a vedle renesanční osobnosti Petra Váši, divadelníka Martina Dohnala, malíře Vladimíra Kokolii nebo básníka Karla Davida se stali zásadními hybateli brněnské nezávislé scény.

Hudební minimalismus a magická obrazotvornost textů s respektem k přírodě byla v kontextu čerstvě nabité svobody a rodící se konzumní společnosti 90. let něčím naprosto výjimečným. Skladby Dunaje byly záměrně stavěny na nekonvenčních nejednoznačných melodiích, které často rezignovaly na běžné formotvorné prvky populární hudby jako čtyřdobé metrum nebo refrén. Nahrazovala je naléhavá repetitivnost a dokonalá instrumentální souhra udávaná syrový zvukem silně redukovaných bicí Pavla Koudelky. Nezaměnitelnou poetiku Dunaje dotvářely texty Vladimíra Kokolii, Karla Davida, Pavla Fajta a Vladimíra Václavka.

Neuchopitelná hudba označovaná jako brněnská alternativa, art rock, kabinetní rock nebo brněnské hudební obrození, která tehdy ovlivnila nejméně jednu a půl generace umělců a posluchačů, v jistém smyslu rezonuje dodnes (Midi Lidi – Na jih, Ventolin – Bobřík strachu) Za zázrakem brněnské alternativy podle Vladimíra Václavka stál „duch doby a generace. Vždycky, když se blíží změna, duch doby je nesmírně silný. A potom je tam generační výpověď lidí, kteří to vnímají a hlavně mají odvahu opustit vzory a zažitý jazyk. Z toho pak vznikají nové styly. My jsme tím žili. Naprosto. Bylo to široké společenství v Brně. Dneska se mluví o Dunaji a pár kapelách, ale nás bylo spousta.“ (Rozhovor s Janem Hamerským pro frontman.cz  z 29.10.2018).

PŘEDPRODEJ: 280 Kč (+ poplatky sítě)